14. 1. 2024
Rakouská volba prezidenta:
Jak to tedy bylo s tím „podváděním, manipulací a falšováním“ rakouských voleb v roce 2016.
První kolo prezidentské volby se konalo v dubnu 2016. Největšími rivaly z šesti kandidátů byl Norbert Hofer za Stranu svobodných (FPÖ) a Alexander Van der Bellen ze Strany zelených. Hofer v prvním kole vyhrál, což ho značně navnadilo.
Druhé kolo se konalo 22. května už jen mezi dvěma největšími soupeři tak, jak to známe u nás. Podle výsledků zveřejněných 1. června dostal Van der Bellen 50,35 % a Hofer 49,65 % – s těsným rozdílem 30,863 hlasů. „Hoferovci“ se obrátili na Ústavní soud se stížností a rakouský ÚS rozhodl, že skutečně došlo k procesním chybám. O co se konkrétně jednalo? Při počítání hlasovacích karet zaslaných poštou se našlo pár okrskových volebních komisí nebo jednotlivých úředníků, kteří se už nemohly dočkat konce volebního dne (venku bylo krásných 27 stupňů) a otevřely obálky před oficiálním ukončením hlasování tedy konkrétně před 9 hod. 23. května. Jelikož pochybení se mohla týkat 77.000 odevzdaných hlasů (z 6 400 000 registrovaných voličů), rakouský soud s habsburskou precizností sobě vlastní nařídil volby zopakovat.
Zde je třeba zdůraznit, že předseda soudu Holzinger sice nařídil „opáčko“, ale jednoznačně uvedl, že k žádným úmyslným podvodům ani manipulacím nedošlo.
Druhé kolo se mělo konat 2. října, jenže na začátku září se po rozeslání hlasovacích lístků (určených pro poštovní volbu) zjistilo, že samolepící páska jaksi nedrží.
Tehdejší ministr vnitra Wolfgang Sobotka byl z této papírové lapálie velmi špatný a svedl celou nepěknou věc na lepidlo, které nelepí. Proti tomu se ovšem ohradila Evropská federace výrobců obálek (FEPE), řka, že to tedy ne, protože v rakouském případě vůbec nejde o obálky, ale vlastně o tiskopisy se samolepícími okraji, a ty se přeci vyrábí úplně jinak. Rakousko reagovalo velmi flexibilně a ve zrychleném procesu byla tehdy schválena novela o volbě prezidenta, kterou se vrátil model starých dobrých klasických obálek.
Druhé kolo se tedy nakonec konalo na Sv. Barboru 4. prosince.
Na voličském seznamu bylo 6,4 mil. Voličů, včetně 56 539 občanů žijících v zahraničí. Poštou mohou v Rakousku volit nejen krajani, ale této možnosti lze využít i ze zdravotních důvodů, vězni z vězení nebo vazby, lidé v pečovatelských domech nebo nemocnicích nebo voliči, kteří jsou doma upoutáni na lůžko.
I podle závěrečné zprávy OBSE proběhlo druhé kolo ve velmi organizovaném a efektivním duchu. Procesní nepravosti byly napraveny. Komise byly poučeny. Ordnung muss sein.
Tady je ještě třeba osvětlit, že volební systém v Rakousku umožňuje, aby si každá samospráva upravila dobu, kdy jsou otevřeny volební místnosti jinak. Některé místnosti mají neuvěřitelně krátkou „otvíračku“ pro volby – třeba jen 2 hodiny tak, že zatímco někde už znají výsledky, jinde se teprve volí. První volební místnost zavírala už v 10.00 a poslední v 17.00! To je v našich končinách dost nepředstavitelné a není se tedy čemu divit, že někteří nedočkavci už chtěli otvírat obálky a nečekali na ostatní okrsky – nijak to ovšem nesouvisí s korespondenční volbou.
Jako finální opatření parlament schválil 7. prosince (tedy hned o volbách) upravenou legislativu, jejíž součástí byl také jednotný centrální registr voličů, čímž se celý proces značně zpřehlednil.
A nakonec je třeba dodat, že poměrně vysoké množství poštovních hlasů bylo neplatných (téměř 7%) a to zejména z důvodů, že na tiskopisech bylo nepřehledně uvedeno, že voliči mají podepsat čestné prohlášení. I to rakouská vláda upravila. Na závěr je třeba dodat, že druhé kolo vyhrál Van der Bellen s ještě větším rozdílem (54,9 % na Hoferových 46,2%) a opakování voleb iniciované krajně pravicovými Svobodnými nakonec novému prezidentovi ještě zahrálo do karet. Poštou se v Rakousku v pohodě hlasuje dál a technické závady byly odstraněny.
