Časopisem Fórum jsem byla dotázána „Jak vidíte souvislost mezi způsobem, jakým s utajenými materiály zacházel americký prezident Donald Trump, který je nechal přestěhovat z Bílého domu do svého soukromého sídla, a jak s nimi zacházel český prezident Miloš Zeman, jehož lidé před časem tajné materiály skartovali?“
A tak si tu odkládám svou reakci:
Bezesporu zajímavá spojitost – srovnání je asi nasnadě, přesto je situace v mnoha znacích odlišná.
Prezident Trump si odnesl krabice s tajnými dokumenty (ať už v kategorii classified, secret nebo dokonce top secret) do svého letního soukromého sídla v Mar a Lago po konci svého mandátu v naprostém rozporu s více než století starým zákonem o špionáži (Espionage Act 1917). Paradoxní je, že právě „šokující“ nakládání s tajnými informacemi bylo jedním z argumentů, který Trump použil v rámci kampaně proti Hillary Clintonové, když hlasitě poukazoval na používání jejího soukromého emailu pro státní agendu v době, kdy byla ve funkci ministryně zahraniční USA. To se mimochodem nikdy neprokázalo, ale „damage was done“. Druhým neméně absurdním faktem je, že právě Trump podepsal v roce 2018 zákon, který změnil kategorii nakládání s tajnými dokumenty v rozporu se zákonem z přečinu na trestný čin (z misdemeanor na felony) a zvýšil trestní sazbu. Nyní může být právě tento zákon použit proti němu samému. Otázkou samozřejmě je, jaký je skutečný obsah oněch 15 krabic lejster a komu by mohly prospět – a to zejména v případě další kandidatury Trumpa do prezidentského úřadu.
Prezident Zeman je stále ve funkci a znovu kandidovat nemůže. Není zjištěno, že by materiály někam odnášel či jimi ucpával hradní prévety (což prý podle zlých jazyků činil s neskonalou oblibou Trump), je spíše otázkou, kdo k nim má ve skutečnosti přístup a zda jsou to lidé s příslušnou prověrkou pro nakládání s tajnými, případně důvěrnými dokumenty. Jak se ukázalo minimálně v jednom z případů, kterým je skartace zprávy o Vrběticích, způsob, jakým hradní správa nakládá s tímto typem informací, je přinejmenším sporný a Ministerstvo Vnitra po provedené kontrole v tomto duchu Hrad informovalo.
Zajímavý je také reakce obou prezidentů. Prezident Trump se ohání svým právem dokumenty kdykoli „deklasifikovat“ neboli odtajnit, a to pouhým prohlášením. Prezident Zeman celý chybný postup nakládání se zprávou o Vrběticích bagatelizuje a svádí, jak již je jeho zvykem, na tajné služby – konkrétně na BIS, která je mu léta trnem v oku. Můžeme se samozřejmě ptát proč, a co (kdo) je zatím.
Mandát prezidenta Zemana, a tedy i jeho hradní suity, se chýlí, chca nechca, ke svému konci a tudíž bude velmi zajímavé a také nezbytné bedlivě sledovat, co se bude dít dál v případě, že v prezidentském mači zvítězí kandidát, který nebude stávající hlavě státu tak úplně po vůli. Buď se nebude dít vůbec nic nebo se na fakturách hradní správy objeví velké množství nakoupených krabic na spisy či skartovacích mašin. S nadsázkou tuto svou odpověď uzavírám s nadějí, že k žádnému žhářství snad, probůh, nedojde, ačkoli veřejnost již dnes dobře ví, že v případě demonstrativního upálení rudých trenek dokáží být Zemanovi lidé velmi zdatní pyromani.